KAPLIČKA

Zvonilo se tu třikrát denně

Jak praví nápis nad vstupním portálem, byla vysoká kamenná zvonice zasvěcená Petrovi a Pavlovi postavena za „Pana Jana Novotnýho vrchního rychtáře“ v roce 1830 na místě zvoničky dřevěné, která byla nízká, a zvonek nebylo slyšet na vzdálených polích katastru. Za dalších 68 let provozu ovšem i tato zvonice sešla a také zvonek byl rozbitý. V roce 1898 za starosty Antonína Novotného z č. p. 37 (vnuka rychtáře Jana Novotného) se zastupitelstvo obce rozhodlo, že zvonici s kapličkou opraví a opatří ji zvonkem novým.

kaplička

ŘEMESLA VE VESELÉ

Kovárna stejně jako kolárna musely být u hlavní cesty

Na přelomu 19. a 20. století byla řemesla na českém venkově ještě všeobecně rozšířená. Kromě zemědělské činnosti Veseláci často provozovali řemesla, která souvisela s umístěním vesnice na císařské silnici vedoucí z Prahy do Liberce a následně do Žitavy. Typické bylo například kovářství a kolářství, bydleli zde cestáři, ale i jiní podnikavci, kteří dokázali využít odvěkého provozu, jako byli kupci, holiči, hostinští, krejčí nebo truhláři.

řemesla ve veselé

ŠIMONŮV STATEK

Ukradený domov

„Domovní část statku, po pravý straně od vjezdu, byla zdobená secesní výzdobou. Statek pokračoval kůlnou, kde byl samovaz, kočár a šrotovník. Pak byla maštel na pět koní a chlív na hovězí dobytek, jalovinu a kozy. Bylo zde i elektrické dojení. Pak ještě míchárna, kde se míchalo krmení pro ten dobytek. Vedle pak malá zahrádka a stodola zděná a dřevěná. Dvůr po levé straně od vjezdu uzavíral špejchar, kde bylo obilí a krmení a nahoře bydlela chasa. Špejchar ale nechalo JZD zbourat.“ Tak vzpomíná na život na statku František Šimon, který se zde narodil a o dvacet let později byl odsud nucen odejít. Statek rodiny Šimonů patřil k největším „gruntům“ ve Veselé a současně byl centrem místní selské kultury. .

šimonův statek

V MALENÍ

Zastavovali tu vozkové, jízdní poslové, poutníci i žebráci

Zde na konci Veselé v údolí Veselky, na rozhraní státní silnice a bývalé cesty do Haškova a Ptýrova (na které právě stojíte), stávala odpradávna krčma, jejíž dřívější název se nezachoval. Po význačném majiteli (kolem roku 1620) Malenském celé údolíčko, přilehlá pole a také brod na Malé Jizeře nazývají místní „Malení“.

v malení

SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ

Průvod poté křepčil, pil a zpíval a obnovu sochy přivolával

Jen obtížně bychom na českém venkově hledali vesnici, která se nemůže pochlubit svým „Jáníčkem“. Socha mnoha legendami opředeného světce stávala ve Veselé na křižovatce k Bakovu u bývalé císařské silnice nedaleko zaniklého rybníka. Světcova socha byla ve Veselé vztyčena v roce 1736, tedy pouhých sedm let po jeho svatořečení.

Svaty Jan